Výměna vedení nebo rekonstrukce energetické sítě a omezení vlastnických práv
20. 11. 2017 19:28:32
Máte na Vašem pozemku vedení elektřiny, plynu, vody apod. již několik desetiletí a nikdy jste nedostali žádnou náhradu? Teď svitla naděje majitelům pozemků – obcím i občanům.
V České republice existují tisíce vlastníků pozemku, přes který vede nějaké energetická síť (známy jsou např. elektřina, plynovod, kanalizace, vodovod, nebo méně známé jako přívod vody z vrtů k lázním, přívod vody z řeky ke golfovému hřišti apod.). Pokud se staví po roce 2001, platí energetický zákon č. 458/2000 Sb. a vlastníkům náleží za omezení jejich vlastnických práv přiměřená náhrada.
Ale jak to je u staveb energetických sítí postavených před platností energetického zákona?
V roce 1957 byl komunisty schválen tzv. Elektrizační zákon č. 79/1957 Sb., který stanovil, že vlastníci pozemků dotčených stavbami energetických sítí musí strpět bez náhrady újmu na vlastnických právech, a to ve prospěch národního hospodářství. V Energetickém zákonu č. 458/2000 Sb. pak poslanci zakotvili odstavec, který říkal, že do konce roku 2017 musí být věcná břemena, omezující vlastníky pozemků, zapsány do katastru nemovitostí. Ptáte se, jak se to dá stihnout, když vedení na Vašem pozemku zatím není zapsáno v katastru a rok 2017 nám končí za měsíc?? Poslanci to opět vyřešili jednoduše. Předmětný odstavec vymazali ze zákona a je to. Takže povinnost byla tímto zrušena. Co se tedy děje. Zákonodárce nechce řešit omezení vlastnických práv a nechává dál porušovat čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Proč je tomu tak? Podívejme se, kdo vlastní největšího majitele vedení elektřiny v ČR. Je to podnik, kde je majoritní vlastník stát. Co by se stalo, kdyby odstavec zůstal v zákoně? Vlastníci energetických sítí (ČEZ, EON, RWE atd.) by museli pro zápis věcného břemene do katastru nemovitostí (KN) podepsat s vlastníky pozemků smlouvu o věcném břemeni (dále také VB) a za toto by vlastníci pozemků samozřejmě požadovali přiměřenou náhradu. Nevím, kolik by to stálo, ale dovedu si představit miliardové částky, které by tyto firmy musely zaplatit a nemohly tak i několik let vyplácet dividendy, mimořádné odměny apod. Stát by v případě Čezu nedostal miliardové dividendy, které chtějí ministři rozdělit pro své resorty. Stát tak tímto postupem vlastně podporuje porušování listiny základních práv a svobod.
Nyní svitla naděje vlastníkům pozemků, že budou moci požadovat náhradu za omezení vlastnických práv i v případě stávajícího vedení, které bude energetická firma rekonstruovat nebo měnit. Existuje již k tomu judikatura a rozhodnutí ombudsmana, který jednoznačně říká, že je nutné i při výměně kabelů (trubek) řešit s vlastníkem náhradu. Viz: https://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2017/vecne-bremeno-k-pozemku-s-elektrickym-nebo-plynovym-vedenim-zanika-pri-odstraneni-vedeni/
Takže nejen u nových, ale i u stávajících vedení při jejich rekonstrukci nebo výměně, je nutné uzavřít smlouvu o VB.
Často se stává, že se obce spokojí s nabídkou energetické firmy, která nabízí např. 1000,- Kč za omezení vlastnických práv a vzniklou újmu. Ve skutečnosti hodnota újmy za toto omezení je výrazně vyšší.
Připomínám, že u obcí musí zastupitelé jednat s péčí řádného hospodáře (viz také par. 159 odst. 1 NOZ. ) a tak by měla být dohodnutá částka za omezení vlastnického práva podložena znaleckým posudkem, aby částka odpovídala ceně obvyklé.
Částky, které nabízejí energetické společnosti jsou mnohonásobně nižší než cena obvyklá újmy za omezení vlastnických práv majitele pozemku, a tak majitelé pozemků přicházejí o obrovské sumy peněz, které jim právem náleží.
Nedávno jsem oceňoval VB plynovodu, kdy energ. firma nabízela majiteli pozemku částku 230,-Kč. Po předložení mého posudku byla nakonec dohodnuta částka ve výši 40.000,-Kč+částka za posudek. Nárůst o 17 tisíc %. Ano vidíte dobře, to není překlep. Občané a obce tak přicházejí o nemalé částky, které se dají využít ve prospěch všech občanů v obci. Určitě slyšíte od starostů, že by rád něco postavil, opravil cesty apod., ale že na to nejsou peníze. Soukromé firmy vlastnící en. sítě naopak vydělávají horentní sumy a neplatí přiměřené náhrady za VB. Nebuďte k tomuto lhostejní!!
Novela zákona o vyvlastnění platná již od ledna 2021
3. 10. 2021 10:41:18
Mohou být majitelé pozemků okradeni o to, na co mají nárok? Je to vůbec v dnešní době možné? Kdo se obohacuje na úkor ostatních? Pokusím se tyto otázky zodpovědět.
Práva k cizím nemovitostem v energetických odvětvích jsou upravena v Listině základních práv a svobod (dále jen „Listina“), v zákoně č. 89/2012 Sb., paragraf 1039, občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a v platném energetickém zákoně.
Z ustanovení čl. 11 odst. 4 Listiny vyplývá, že „vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.“ Jedná se o nucené omezení, ke kterému dochází zejména formou zřízení věcného břemene a o vyvlastnění, neboli odnětí vlastnického práva. Zřízení věcného břemene anebo dokonce vyvlastnění je jedním z právních institutů, který ve společnosti dlouhodobě vzbuzuje silné emoce.
Těžko si lze také představit, že by výše náhrady, kterou znalec stanoví ve svém znaleckém posudku za zřízení věcného břemene byla jiná, než jaká je cena obvyklá. Výše náhrady za omezení vlastnického práva nesmí být nižší, než kterou by vlastník sám mohl dosahovat pronájmem, pachtem nebo prodejem nemovitosti jinému subjektu než poživateli práv z takto zřízeného věcného břemene energetických sítí.
A přesně k takovému zásadnímu porušení principu spravedlnosti při stanovení výše náhrady za omezení vlastnického práva došlo novelizací Zákona vyvlastnění č. 184/2006 Sb. s účinností od prvního ledna 2021.
Již u procesu zřízení věcného břemene bývá vlastníkům pozemků ze strany provozovatelů distribuční soustavy nebo-li distributorů zpravidla nabízena neadekvátní náhrada za omezení vlastnického práva, o čemž jednoznačně svědčí i počet právních sporů evidovaných u českých soudů mezi jednotlivými vlastníky pozemků a provozovateli distribuční soustavy. Přestože tak není veřejností vnímán, je to svou podstatou a hlavně rozsahem, celospolečenský problém. Jenom za posledních 5 let se pustilo více než 10 000 majitelů pozemků, nespokojených s nabízenou výši náhrady za omezení vlastnického práva, do nerovného boje s provozovateli distribuční soustavy. O tom jednoznačně svědčí počet jednotlivých soudních sporů v posledních pěti letech: E.ON a.s. – 6644, ČEZ Distribuce a.s. – 4093, PREdistribuce, a.s. – 308. Byť formálně platí princip rovnosti účastníků řízení, fakticky stojí vlastník samotný proti přesile erudovaného právního oddělení distributora. Netřeba zdůrazňovat, že pak mnohem větší počet vlastníků, než oněch zmíněných 10 000, se pro finanční náročnost do soudního sporu s distributory ani nepustí a svého práva na spravedlivé ocenění za omezení vlastnického práva se tak vzdává předem. Pokud bychom předpokládali minimální částku, o kterou se ve sporech jedná v řádu statisíců, pak jde v součtu o miliardy. Náhrada, o které se musí každý jednotlivý, takto postižený, majitel nemovitosti soudit.
Známý je případ ze Zlínska, kdy protiprávní vystupování distributora vůči majitelům pozemků trvalo mnoho let. Po patnácti letech nikam nevedoucích sporů se obyvatelé Slušovic rozhodli zažalovat nadnárodní firmu E.ON, která jim na pozemcích bez jejich souhlasu vybudovala vedení vysokého napětí. Šlo o černou stavbu bez kolaudace, přesto byla celou dobu v provozu. Soud po podání žaloby rozhodl o odstranění neoprávněné stavby vedení vysokého napětí elektrické energie.
Český stát dlouhodobě zanedbává a dostatečně nechrání práva vlastníků půdy. Dokladem budiž fakt týkající se náhrad za stará vedení před rokem 2001, kde se stále akceptuje a dodnes zůstává nenapravena křivda založená elektrizačním Zákonem č. 79 z roku 1957, kdy majitelé pozemků nedostali žádnou náhradu za trvající omezení svých vlastnických práv.
Při snaze o nápravu této situace energetický zákon ve své jedné z předchozích novel v roce 2011 uložil všem provozovatelům distribučních sítí povinnost, aby »srovnali staré účty«. Mělo to znamenat jakési majetkové vypořádání týkající se věcných břemen vzniklých před rokem 2000. Na vyrovnání tohoto starého »dluhu« bylo na první pohled relativně dost času, protože zápisy do katastru měly být provedeny do konce roku 2017. Energetické firmy si ale z obavy z toho, že budou muset lidem vyplatit miliardy za to, že mají na cizích pozemcích elektrické vedení nebo plynovod starý třeba i 50 let, tuto lhůtu vyložily po svém a beze zbytku ji využily k prolobování a zrušení příslušného paragrafu. Odhady hovořily o 20 – 30 miliardách korun, které měly být takto zaplaceny. A zaplaceny nebyly.
Stát opětovně pokračuje v této politice a to novou úpravou zákona o vyvlastnění. Zákon č. 184/2006 Sb. s účinností od prvního ledna 2021, nepokrytě nahrávající distributorům v jejich konání okrádat majitelé pozemků v ČR, výrazným omezením náhrady za omezení vlastnických práv majitelů pozemků, a tímto ještě posiluje zisky nejen soukromých, ale také státních společností (např. ČEZ Distribuce, kde je majoritním vlastníkem stát). Obdobným způsobem, i když v menší míře, se tato problematika týká i plynárenství a teplárenství.
Uvedená novela zásadně odporuje Listině základních práv a svobod, neboť umožňuje vyvlastniteli platit náhradu vyvlastňovanému za věcné břemeno ve výši ceny zjištěné (podle Cenového předpisu), která neodpovídá ceně obvyklé nebo chcete-li tržní hodnotě (pozn. autora: jsme asi jediná země na světě, která má dva pojmy, jinde je jen jeden, např. Marktvalue, Verkehrswert…).
Ano, zde zákonodárce při novelizaci jenom prostou záměnou slov „cena obvyklá “ za „cena zjištěná“ dosáhl tohoto nechtěného anebo chtěného důsledku. Ceny pozemků dle Vyhlášky jsou v naprosté většině případů výrazně nižší než tržní hodnoty, a pak tedy ceny zjištěné pozemků jsou výrazně nižší než tržní hodnoty.
Lze uvést zdaleka ne jedinečný konkrétní příklad: stavební pozemek v Nespekách je oceněn k dnešnímu dni dle platné vyhlášky na částku 248,-Kč/m2, nicméně v roce 2021 byly prodány pozemky v této lokalitě za 2900,-Kč/m2. Koeficient násobku 11,69. Jinými slovy, pokud zákon stanoví vycházet pro ocenění věcného břemene z vyhláškových cen (podle Cenového předpisu), bude při stejném postupu a stejné míře kapitalizace ocenění takřka 12 x nižší, než by měl vyvlastněný obdržet při ocenění ceny obvyklé. Při náhradě zjištěné na částku 10 000,-Kč by měl správně obdržet 120 000,-Kč. Vidíme zde zásadní a obrovský rozdíl.
Kdo na tom vydělává? Samozřejmě soukromý provozovatel distribuční soustavy, který nehradí to, co by v právním státě hradit měl majiteli pozemku a tento zisk končí plně v jeho kapsách. Kdo je postižený? Všichni vyvlastňovaní majitelé anebo ti majitelé, kteří sice nejsou v procesu vyvlastnění, ale kteří se budou muset pod hrozbou vyvlastnění podvolit. Protože pokud nebudou souhlasit s výší náhrady za zřízení věcného břemene, nastupuje proces vyvlastnění a tedy opět toto absurdně nízké ocenění za to, že navždy budou muset trpět omezení na svých vlastnických právech. Dokonalá česká verze Hlavy 22 vyrobená Parlamentem ČR.
Zásadní nedostatek novelizace zákona autor dále spatřuje ve stanovené lhůtě, do kdy smí vyvlastňovaný majitel pozemku předložit svůj posudek. Lhůta 30 dnů je příliš krátká na to, aby znalec vyvlastňovaného mohl stačit komplikovanější případ zpracovat. Navíc pokud znalec má zpravidla další rozpracované termínované posudky. Tím se dostává vyvlastňovaný do velké nevýhody, protože vyvlastnitel si může nechat zpracovat posudek i třeba v roční lhůtě. Zákon mu neklade na rozdíl od vyvlastňovaného žádné časové omezení.
Předkladatele této novely, přes kterou distributoři dokázali prosadit své pro ně tak výhodné návrhy bylo ministerstvo průmyslu. Je jen škoda, že komora znalců nebyla přizvána do připomínkového řízení, což je ostatně u těchto a podobných novelizací již notorický jev.
Novela je jenom důkazem rčení „ďábel je ukryt maličkostech“. Při zpětném procházení parlamentních tisků je patrno, že žádný ze zákonodárců si neuvědomil smysl a dosah takto předkládaných změn zákona. Zjištění je to věru neradostné.
Úvod k článkům Odškodnění za elektrické vedení vysokého napětí v SRN (vyšlo v časopise Znalec č. 2 v roce 2022
Problematika ocenění věcných břemen energetických sítí je určitě pro mnohé znalce velmi zajímavá. Já osobně jsem se na tuto oblast zaměřil a zpracoval již desítky posudků k ocenění věcných břemen. Vlastníkům pozemků bývá často nabízena neadekvátní náhrada za omezení vlastnického práva, o čemž svědčí i počet právních sporů evidovaných u českých soudů mezi vlastníky pozemků a majiteli evtl. provozovateli energetických sítí. Za posledních 5 let vidíme, že počet soudních sporů (E.ON a.s. – 6644, ČEZ Distribuce a.s. – 4093) výrazně převyšuje číslo 10 000.
Následují 2 články, v prvním je popsáno, jak se přistupuje v Německu k ocenění věcných břemen energetických sítí, v druhém pak popisuji změnu vyvlastňovacího zákona č. 184/2006, Sb., který začal platit od 01.01.2021.
Všichni víme, že u nás v distribuci elektřiny působí kromě ČEZ Distribuce a.s. také německá společnost E.ON a.s., která určitě ví, jak se oceňují věcná břemena energetických sítí v Německu a jak stanovit výši náhrady,
nicméně toto v ČR nepraktikuje. Stát dostatečně nechrání vlastníky půdy a co se týče náhrad za stará vedení před rokem 2001, stále akceptuje elektrizační zákon č. 79 z roku 1957, kdy majitelé pozemků nedostali dodnes žádnou náhradu za omezení svých vlastnických práv. Stát nyní novou úpravou vyvlastňovacího zákona od 01.01.2021 také výrazně omezuje náhrady za omezení vlastnických práv majitelů pozemků – viz další můj článek.
Odškodnění za elektrické vedení vysokého napětí-
Nové poznatky o vzniku škody a stanovení náhrady škody dipl.-ing. Nico Wolbring, ö.b.v. SV, borken tabulka – přehled o odškodnění vlastníků pozemku a uživatelů pozemků při výstavbě vedení elektrické sítě včetně stožárů v SRN, kdy tabulka je převzata z článku
Originální kompletní text článku v němčině si můžete
prohlédnout na tomto odkazu: https://www.bmwi.de/Redaktion/DE/Publikationen/Studien/entschaedigung-grundstueckseigentuemern-nutzern-stromnetzausbau.html